Rudolf Truhlařík – Můj strýc Artur

Napsat komentář
Uncategorized

Já čtu velice ráda, jsem takovej knihomol. Sama jsem se naučila číst ještě ve školce. Šla jsem do první třídy a už jsem uměla číst – jediná ze třídy. Doma jsem měla všechny knížky přečtený. Školní knihovna pro mě byla takovej azyl, tam jsem zalezla, půjčila jsem si něco domů… Později jsem si za 60 korun koupila průkazku do normální knihovny a půjčovala jsem si dál.

Tohle je moc hezká knížka o klukovi, jehož tatínek byl zaměstnanej jako šofér a vozil Jana Wericha a Jiřího Voskovce z práce do práce a domů. Bydleli na Kampě (ta Werichova vila se teď konečně dočkala rekonstrukce díky paní Medkové). Během heydrichiády chodili do tý vily neustále gestapáci a hledali protiněmecký dokumenty. Když byly vyhlazeny Ležáky a Lidice, tak prej tam bylo povražděno pět set lidí.
Voskovec, který po válce v 50. letech zůstal v Americe, poslal Werichovi velkýho cadillaca. To je pravda, to jsem se dověděla od známejch, od lidí, u kterejch bydlel Werich v jižních Čechách.

Sedmnáct let jsem bydlela s manželem na Černým Mostě. Na Kačerově jsem pracovala v metru, brala jsem sedm tisíc a tři a půl jsem dala za bydlení. Teď už jsem třináct let na ulici a bydlím pod mostem. I v zimě.

Helena

 

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s